Před několika lety jsem si při cvičení všimla, že se mi dýchá hůř než dřív. Při běhu i lehčích aktivitách jsem cítila, jako bych nemohla pořádně nadechnout. Lékař mi řekl, že to pravděpodobně bude astma.

Nebyla to pravda. Problém byl úplně jinde — měla jsem ztuhlou bránici a špatné dechové návyky, umocněné stresem. Tato zkušenost mě přivedla k hlubšímu studiu dechu a nakonec i k hypopresivní metodě.

Co je astma a kdy nejde o astma

Astma je chronické zánětlivé onemocnění dýchacích cest charakterizované jejich zužováním, nadměrnou tvorbou hlenu a přecitlivělostí. Typické příznaky zahrnují pískání při dýchání, dušnost, tlak na hrudi a kašel.

Jenže ne každá dušnost je astma. Funkční problémy s dechem — kde tělo není nemocné, ale dýchání nefunguje správně — jsou mnohem běžnější, než si myslíme. Patří sem:

Co se děje při zhoršeném dýchání

Při fyzické aktivitě se zvyšuje potřeba kyslíku. Pokud bránice a hrudní koš nefungují optimálně, kapacita dýchání je omezená. Vzniká pocit dušení, výkonnost klesá a tělo přechází do stresové reakce — což situaci dále zhoršuje.

Bránice přitom není jen dýchací sval. Je to centrum, které propojuje dech, posturální stabilitu a nervový systém. Pokud je bránice ztuhlá nebo dysfunkční, ovlivňuje to vše — od bolestí zad po trávení.

Jak hypopresivní metoda pomáhá

Hypopresivní metoda integruje dech, posturu a vědomou práci s bránicí. Pravidelným cvičením dochází k:

Metoda astma nevyléčí — to říkám otevřeně. Ale mnoho mých klientek, které přišly s diagnózou astmatu nebo jen s pocitem "nemohu se pořádně nadechnout", po pravidelném cvičení pociťuje výrazné zlepšení.

Chcete pracovat s dechem vědomě a systematicky?

Přihlásit se na kurz →